Ze života turistického oddílu mládeže Chippewa

Jak na to tak koukám tak se nikomu do článku nechce, tak tu je ten můj Tento tábor jsme zažili s Dakotíkama, takže si myslím bod pro vedoucí, kteří to zorganizovali. Cestovali jsme daleko předaleko, až za Třeboň. Tábor ležel poblíž města Suchdol nad Lužnicí, přesněji asi 500m od autokempu Pískovna. Mimochodem super záchody tam maj.

No a teď popis tábora: byl sestaven z převážné většiny z podsadových stanů, pak se zde nacházela polní kuchyně/jídelna, vedle kuchyně/jídelny stál přístřešek na ešusy. Za táborem protékala říčka jménem Dračice, po které jsme se proháněli na kánoích a koupali se zde. Někdo se občas vykoupal nechtěně po pádu ze supr houpačky. Vedle říčky byla strategicky postavená sauna, ve které jsme se sem tam vysaunili. Napravo od sauny byly umývárky a zpět k táboru ohniště. Ale dost popisu tábora jako stavby. Celotáborová hra byla ve stylu světoznámého příběhu Nekonečný příběh, což byl podle mě super nápad. Byli jsme rozděleni do 4 skupin: modří, červení, žlutí a zelení. A začalo soupeření, myslím, že nemusím podrobně vysvětlovat systém SKLENĚNEK a ORINŮ, ale zkusím to shrnout. Za každé místo byl daný počet skleněnek a za ně se dal získat určitý počet částí orinu. Princip byl v tom získat kompletního orina. Nakonec se to podařilo jediné skupině a to skupině mojí ( červení ) a tímto byla Fantázie zachráněna. A teď jiné zážitky z tábora. Pro mě osobně byl největší zážitek sjíždění Lužnice, jel jsem na kormidelníkovi, což jsem nikdy v životě nedělal. Za pár kilometrů jsem se aklimatizoval = zvykl jsem si na pohyby lodě a šlo to jako po másle. Naštěstí se cvakla jen jediná loď a naštěstí né moje . Osobně obdivuji Evu, která nám po celých 14 dní skvěle vařila a tímto bych jí chtěl ještě jednou poděkovat. Ostatním vedoucím jsem taky velice vděčný, že to s námi celý tábor vydrželi. I když Tomek to nakonec řešil Tuzemákem . Já osobně jsem si tento tábor velice užil a těším se na příští rok, doufám že Dakoti pojedou s námi zase !

TOMÁŠ