Ze života turistického oddílu mládeže Chippewa

Na týden jsme se usídlili na úžasné chaloupce uprostřed lesů a medvědích brlohů- na Polaně. A tam se vám děly věci! Ačkoli spousta srabíků zůstala doma a nás jelo jen deset, i tak to stálo za to. =o)

Celý týden se nad námi vznášela hrozba imaginárního lesníka a jiných ne moc pohádkových postav, které řežou dětem uši a tak není divu, že deset metrů od chalupy, večer a navíc sám, se vydali jen ti nejodvážnější z nás. Ale ve dne jsme si troufli i na kopec za chalupou, kde jsme se vždycky pořádně vyblbli, vymrzli a pobavili kreacemi našich snowboarďáků a už tu byl zase večer a my mohli do úplného vyčerpání hrát některou z triliónu her, které jsme s sebou měli. =o)

A já vám teď popíšu jeden večer, kdy se i jinak mírumilovný pan Dakota změnil v nelítostného despotu! A stalo se tak při hře UNO!!! =o))) Ano, všichni to známe, je to veselá hra, kdy občas plácnete na nějakou tu devítku, někdy omylem na šestku, ale nic se neděje, kartu +4 si necháte na konec a vyhráli jste. Ovšem dakotské hardcoreUNO je nezapomenutelný zážitek! Půl hodiny nám tedy Tomek s Katkou vysvětlují pravidla, abyste nakonec měli pocit, že každá karta znamená čtyři akce naráz a vy pak celou hru zmateně tleskáte, plácáte, křičíte „UNO“, „stop UNO“, „neřekl UNO“ a stejně je to vždycky špatně. I přesto se ale odvážíte hrát a pak to přijde! Třikrát za sebou se změní směr, ale protože druhý měnič vyrušil ten první, tak se vlastně nic neděje, máš v ruce stejnou kartu jako někdo jiný, proč bys jí tam nehodil? Ale chyba se v téhle hře tvrdě trestá a to dvěma kartami. A tady má hlavní roli opět pan Dakota, který je strážce balíčku a vesele rozdává karty tomu, kdo neví, že hraje, ale i tomu, kdo mu jen chtěl poradit, že hraje, tomu, kdo má blbé řeči i tomu, koho někdo jiný předběhl a on tedy už hrát neměl. Kdo si dvě karty nechce vzít, dostane rovnou čtyři. Ale protože si měníte karty s někým jiným každých deset vteřin, je vám to stejně fuk. =o) To se pak stane, že máte v ruce čtyřicet karet a než vylosujete tu správnou, tak mezitím hráli už další tři lidi a vy dostanete další za to, že jste chtěli podvádět. =o) Nakonec to dopadá tak, že nikdo radši nic neříká a na nikoho se nedívá, aby pan Dakota neřekl, že na někoho mrknul a určitě mu tím naznačil, že teď hraje on a má dát zelenou. =o)

Ale nechci vás odradit, dakoťácké UNO je super a určitě si s vámi někdy rádi zahrají, tak neváhejte, i když se pak možná budete bát poprosit o zubní pastu, abyste nedostali dvě karty! =o)))

Byl to skvělý týden a moc za něj všem děkuju!

Verča

klikni na foto a uvidíš fotky z Polany